Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26
tříděný odpad plast
27 28 29
komunální odpad
1 2 3
4 5 6
Zpravodaj leden - únor 2024
7 8 9 10
11
tříděný odpad plasty
12 13
tříděný odpad papír
14
komunální odpad
15 16 17
18 19 20 21 22
Plánovaná odstávka elektřiny 22.3.2024 horní část Bohousová
23 24
25
Uzavření prodejny Konzum 25.3.2024
tříděný odpad plasty
26 27 28
komunální odpad
29 30 31

Kalendář svozu odpadů

P Ú S Č P S N
26
tříděný odpad plast
27 28 29
komunální odpad
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11
tříděný odpad plasty
12 13
tříděný odpad papír
14
komunální odpad
15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25
tříděný odpad plasty
26 27 28
komunální odpad
29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie > Z kroniky obce Bohousová

Z kroniky obce Bohousová

Vznik obce Bohousová není znám a také původ jména je nejistý. Dle jedné verze vznikla v roce 1469 – 1470 po vojenské bitvě v Krykvaldech mezi králem Jiříkem z Poděbrad mezi českými zbrojnoši z hradu litického a vojskem uherským. Čechové zvítězili a s voláním „Bohu sláva“ se vraceli na Litice. U bohousovského potoka založena pak ves, která na památku vítězství nad Maďary v Krykvaldech nazvána byla Bohuslava z čehož vzniklo dnešní Bohousová.

Dle druhé verze nazývána byla prý obec podle Bohuše, majitele panství žampašského „Bohušová“ z čehož název Bohusová a nyní Bohousová.

Znakem obce byl dříve slaměný včelí úl, později pětilistá růže. Za nejstarší usedlíky se pokládají Krčmářové, Dostálové, Krejčové, kterých je v obci nejvíce – přišli sem z Litomyšlska.. Původně patřila Bohousová k panství žampašskému, později přišla v majetek pánů z Brandýsa nad Orlicí.

V místě zvaném „Na spálenisku“ stával dříve vrchnostenský dvůr, který byl zásobován vodou vedenou dřevěným potrubím z Hůrky, kde byla studna. Dvůr vyhořel před rokem 1780.

K panství brandýskému patřila obec do roku 1849. Když toho roku byly úřady vrchnostenské zrušeny, byla obec připojena k okresu žamberskému. V roce 1851 byla vykoupena robota a desátky. V Bohousové se od nepaměti nerobotovalo a jen se za robotu  platilo. Na desátkách odváděla obec do fary žamberské 3 měřice žita, 3 měřice ovsa a 2 sáhy měkkého dříví. Faře rybenské dávala 1 sáh tvrdého dřeva (poznámka: Podle robotního seznamu, kterým dle nejvyššího patentu z 13. srpna 1775 od poddaných robota svolena byla. Pro sedláky platba ve zlatkách a týdně 3 dny potažní jednospřežní práce. Pro ostatní také platba ve zlatkách a 2,5 dne pěší práce. Podepsaný Jakub Pirkl- direktor, Jan Diviš rychtář – Brandýs nad Orlicí 3.6.1777).
 V č.p. 45 (ve mlýně) narodil se 18.4.1829 spisovatel Alois Potěhník. Vystudoval v roce 1847 gymnázium v Rychnově, r. 1849 filozofii v Litomyšli a potom theologii v Olomouci, kde r. 1853 vysvěcen na kněze. V r. 1880 dostal se na faru do Častolovic. Vydával sbírky veršů a přispíval do olomouckých novin. 10 října 1897 vysvětil novou školu a napsal o ní velmi pěknou básničku. Stavba školy začala 5. května 1897 a učit se v ní začalo 29. září téhož roku. Zemřel v roce 1898 a je pochován na rybenském hřbitově.

V obci se u č.p. 65 narodil v r. 1897 malíř Alois Krčmář. Vystudoval učitelský institut a učil se v Praze u malíře Kalvody malovat. Po té byl učitelem ve Slatině nad Zdobnicí.

                                                                                             z kroniky vypsal: Jiří Matyáš