Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 1 2 3 4 5 6
7
tříděný odpad plast
8 9 10
komunální odpad
11
Třídění bio odpad - kontejnery
Změna provozní doby pošty 11.10.2024
12
Pozvání na drakiádu v sobotu 12.10.2024
svoz netříděný a velkoobjemový odpad
13
14 15 16 17 18 19 20
21
tříděný odpad plast
22 23
tříděný odpad papír
24
komunální odpad
25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Kalendář svozu odpadů

P Ú S Č P S N
26
tříděný odpad plast
27 28
tříděný odpad papír
29
komunální odpad
30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9
tříděný odpad plast
10 11 12
komunální odpad
13 14
Svoz tříděného (železo) a nebezpečného odpadu
15
16 17 18 19 20 21 22
23
tříděný odpad plast
24 25
tříděný odpad papír
26
komunální odpad
27 28 29
30 1 2 3 4 5 6
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie > Z kroniky obce Záchlumí

Z kroniky obce Záchlumí

Obec Záchlumí je rozložena na úpatí svahu východních polí a na protější – západní straně se tyčí kopec Chlum do výšky 602 m n. m. Úžlabí tak vzniklé, ve kterém leží vesnička Záchlumí směřuje od severu k jihu. Řeka Divoká Orlice odděluje Záchlumí od Bohousové.

Obec Záchlumí a Rybná nad Zdobnicí (do roku 1945 Německá Rybná), patřily pod panství Litice, založené v druhé polovině 13. století, Protivou – Prackem původem z Plzeňska. Ten dal vykáceti lesní hvozdy a postavil na skále pevný litický hrad. Ze Záchlumí je na něho krásný pohled mezi soutěskou „Babky s Dědkem“. První dřevěná rozhledna na Chlumu byla postavena za panování Marie Terezie. Roku 1872 byla podél Divoké Orlice stavěna železnice a vybudován tunel.

Ze zajímavostí se dočítáme, že v roce 1893, kdy chodili děti do společné školy v Bohousové (dnes již stará škola zbourána ),chodilo ze Záchlumí 80 dětí a z Bohousové 87 dětí. Jeden učitel měl tudíž v jedné místnosti 167 dětí. Nová škola v Záchlumí se dostavěla v r. 1897.

Dříve byly v naší vesnici 3 hospody. Na všech byli majitelé jménem Hynek, a proto se museli rozeznávat podle přezdívek. Největší byl rozlohou hostinec „U Zeleného stromu“, dnes č.p.18 kde bydlí Kacálkovi. Druhý byl na Kopečku u Hynků pod zvoničkou a třetí dnes zvaný „U Fontány“. Ten jediný zůstal a byl celý přebudován a po létech přestavby otevřen o pouti 27.7.1997. Vznikl zde pěkný sál, hostinec a 23 malometrážních bytů. Do Fontány se také přestěhoval z Bohousové poštovní úřad.

Živnosti řeznické byly ve vesnici dvě a to v hostinci „Na Kopečku“ a u Jiskrů dole v č.p. 26. Rovněž prodejny smíšeného zboží byly dvě. Jedna u Krátků – dříve Buchtelů (dnes již zbouráno), kde se prodávalo již od roku 1880. Dříve na tomto místě stával mlýn a prováděla se i živnost pekařská. Druhá prodejna tak zvaný „Spolek“, byla v č.p. 22 u Jiskry Františka ještě ve starém stavení. Později si postavil nový domek, kde provozoval řeznictví.

Kovářskou živnost provozoval p. Blažek od r. 1906. Kovárna byla u č.p. 18 a později zbourána. Kovařil tam i p. Resl z č.p. 48, posléze i pan Švec, než si v č.p. 35 postavil novou kovárnu.

Kolářství provádělo se od r. 1926 v č.p. 37 (p. Durchánek  Ant.) a od r. 1929 také v č.p. 9 (p. Bartoš Jaroslav).

Pro vesnici se ševcovalo v č.p. 45, pan Sklenář Jan.

V naší vesnici býval také velice bohatý kulturní život. Ochotnický divadelní spolek „Tyl“ nacvičil a sehrál každý rok několik divadelních  představení. Po  roce  1947  se  hrálo  v  sále „U Fontány“ kino. Bohatá byla i činnost „Sokola“ a sboru dobrovolných hasičů, který byl založen již v roce 1881.


                                                                                     z kroniky vypsal: Vladimír Divišek