Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28
Tříděný odpad papír
29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10
Tříděný odpad plast
11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24
Tříděný odpad plast
25 26
Tříděný odpad papír
27 28 29 30
31
Zpravodaj září - říjen 2022
1 2 3 4 5 6

Kalendář svozu odpadů

P Ú S Č P S N
1 2 3 4 5 6 7
8
tříděný odpad plasty
9 10
tříděný odpad papír
11
komunální odpad
12 13 14
15 16 17 18 19 20
Putování přes tři zvoničky VIII. ročník
21
Mše v kapli Litice nad Orlicí v 15 hodin
22
tříděný odpad plast
23 24 25
komunální odpad
26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie > Z kroniky obce Záchlumí

Z kroniky obce Záchlumí

Obec Záchlumí je rozložena na úpatí svahu východních polí a na protější – západní straně se tyčí kopec Chlum do výšky 602 m n. m. Úžlabí tak vzniklé, ve kterém leží vesnička Záchlumí směřuje od severu k jihu. Řeka Divoká Orlice odděluje Záchlumí od Bohousové.

Obec Záchlumí a Rybná nad Zdobnicí (do roku 1945 Německá Rybná), patřily pod panství Litice, založené v druhé polovině 13. století, Protivou – Prackem původem z Plzeňska. Ten dal vykáceti lesní hvozdy a postavil na skále pevný litický hrad. Ze Záchlumí je na něho krásný pohled mezi soutěskou „Babky s Dědkem“. První dřevěná rozhledna na Chlumu byla postavena za panování Marie Terezie. Roku 1872 byla podél Divoké Orlice stavěna železnice a vybudován tunel.

Ze zajímavostí se dočítáme, že v roce 1893, kdy chodili děti do společné školy v Bohousové (dnes již stará škola zbourána ),chodilo ze Záchlumí 80 dětí a z Bohousové 87 dětí. Jeden učitel měl tudíž v jedné místnosti 167 dětí. Nová škola v Záchlumí se dostavěla v r. 1897.

Dříve byly v naší vesnici 3 hospody. Na všech byli majitelé jménem Hynek, a proto se museli rozeznávat podle přezdívek. Největší byl rozlohou hostinec „U Zeleného stromu“, dnes č.p.18 kde bydlí Kacálkovi. Druhý byl na Kopečku u Hynků pod zvoničkou a třetí dnes zvaný „U Fontány“. Ten jediný zůstal a byl celý přebudován a po létech přestavby otevřen o pouti 27.7.1997. Vznikl zde pěkný sál, hostinec a 23 malometrážních bytů. Do Fontány se také přestěhoval z Bohousové poštovní úřad.

Živnosti řeznické byly ve vesnici dvě a to v hostinci „Na Kopečku“ a u Jiskrů dole v č.p. 26. Rovněž prodejny smíšeného zboží byly dvě. Jedna u Krátků – dříve Buchtelů (dnes již zbouráno), kde se prodávalo již od roku 1880. Dříve na tomto místě stával mlýn a prováděla se i živnost pekařská. Druhá prodejna tak zvaný „Spolek“, byla v č.p. 22 u Jiskry Františka ještě ve starém stavení. Později si postavil nový domek, kde provozoval řeznictví.

Kovářskou živnost provozoval p. Blažek od r. 1906. Kovárna byla u č.p. 18 a později zbourána. Kovařil tam i p. Resl z č.p. 48, posléze i pan Švec, než si v č.p. 35 postavil novou kovárnu.

Kolářství provádělo se od r. 1926 v č.p. 37 (p. Durchánek  Ant.) a od r. 1929 také v č.p. 9 (p. Bartoš Jaroslav).

Pro vesnici se ševcovalo v č.p. 45, pan Sklenář Jan.

V naší vesnici býval také velice bohatý kulturní život. Ochotnický divadelní spolek „Tyl“ nacvičil a sehrál každý rok několik divadelních  představení. Po  roce  1947  se  hrálo  v  sále „U Fontány“ kino. Bohatá byla i činnost „Sokola“ a sboru dobrovolných hasičů, který byl založen již v roce 1881.


                                                                                     z kroniky vypsal: Vladimír Divišek